Když musíš, chřest z Peru koupíš. Chřest se ztraceným vejcem a parmezánem

chřest se ztraceným vejcem a parmezánem

Jak už jsem vám prozradila tady, miluju pořady o vaření. A se mnou i spousty Britů, takže si na jejich nedostatek nemůžu stěžovat. MasterChef UK, The Great British Bake Off, pořady s Marry Berry, Hairy Bikers, Jamesem Martinem a spousta dalších. Ač se mi to neříká lehce, musím přiznat, že mají povětšinou mnohem lepší úroveň než podobné pořady v ČR. Ach jo. Ale! Proč to vlastně píšu. To vám tak koukám na jeden takový program – konkrétně Yes Chef, kde soutěží kuchaři amatéři spolu s profesionály – a jedna drobnost mě tak navnadila, že jsem vyrazila nakupovat a další den se vařilo. Já naprosto miluju tyhle jednoduché věci, které máte za chvilku hotové a přitom tak plné vyvážených chutí! Normálně chřest v říjnu nekupuju (byl z Peru), ale tentokrát jsem si nemohla pomoct. A stálo to zato, to je jistá věc. Zde prosím...

 

CHŘEST SE ZTRACENÝM VEJCEM A PARMEZÁNEM (2 porce)

balíček zeleného chřestu

sůl a pepř

máslo

2 velká vejce pokojové teploty

ocet

hoblinky parmezánu

opečený toast k podávání

navíc: mísa se studenou vodou a kostkami ledu

Jak se vaří chřest asi víte. Odlomit tužší konce, zbytek uvařit ve slané vodě. Netrvá to dlouho, zkoušejte špičkou nože, a až bude nejširší část měkká, rychle slít a šup s ním do ledové vody. To pomůže zachovat krásně svěží zelenou barvu. Teď vejce. Nejspíš taky víte, jak na ně: jen zlehka se vařící voda s trochou soli a octa, opatrně rozklepnout vejce, vařit cca 3 minuty, aby byl bílek tuhý a žloutek naopak krásně tekutý. Vyndat děrovanou lžící, případně okrájet cancoury bílku. Mezitím rozpustíme v pánvi trochu másla a rychle na něm prohřejeme okapaný chřest. Naaranžujeme na talíř, na chřest vejce, parmezán, trochu pepře. Toť vše! A je to paráda, uvidíte. Toast k tomu doplní křupavost.

Zapečené těstoviny se sýrem AKA mac & cheese

mac & cheese

Možná tohle jídlo máte spojené s Amerikou. Jasně, tam ho milují ve velkém, ale původ má v Anglii. Zní to neuvěřitelně, ale první zmínky o těstovinách zapečených se sýrem pochází z anglické kuchařské knihy ze čtrnáctého století! Pak během historie mizely a zase se objevovaly, ale fakt je, že v posledních letech mac & cheese zažívá opět své chvíle slávy. A právem! Nebudeme si namlouvat, že se jedná o něco extra zdravého, že. Ale ta dobrota! No řekněte sami... znáte někoho, kdo by neměl rád těstoviny se sýrem? A to ještě s horkým, do zlatova zapečeným?

Jako u většiny takhle profláknutých jídel, i zde má každý „ten svůj“ recept, na který si nedá sáhnout. Moje nejoblíbenější verze je právě tahle:

MAC & CHEESE (2 porce)

200 g krátkých těstovin (používám penne nebo fusilli)

35 g másla + další na vymazání

25 g hladké mouky

450 ml mléka

muškátový oříšek

sůl a pepř

1 lžička hořčice (nejlépe anglické, popř. dijonské)

50 g strouhaného čedaru (čím starší, tím výraznější chuť – zařiďte se podle toho)

čerstvá strouhanka z 1-2 plátků toastového chleba (nejrychleji zpracujete v robotu)

strouhaný parmezán

hrst cherry rajčat, rozpůlených

Těstoviny uvaříme al dente podle návodu na obalu - mělo by to trvat cca 10 minut. Scedíme, propláchneme studenou vodou, abychom zastavili proces vaření, a necháme odkapat. Rozpustíme si 25 g másla, přidáme mouku a uděláme světlou jíšku. Postupně za stálého míchání vlijeme mléko a vaříme, dokud nemáme hustou omáčku. Přidáme hořčici, čedar, muškát, sůl a pepř a promícháme dohladka. Doporučuju ochutit výrazněji, než jste zvyklí – omáčka bude dochucovat i nepříliš výrazné těstoviny. Předehřejeme troubu na gril. Zapékací misku vymažeme máslem a přemístíme do ní těsoviny dobře promíchané s omáčkou. Rozpustíme zbylých 10 g másla, necháme lehce zchladnout a smícháme se strouhankou a parmezánem. Touto směsí posypeme těstoviny a nakonec přidáme rajčata řezem nahoru. Grilujeme cca 10 minut nebo dokud jídlo nemá krásně zlatou barvu. Hotovo! Lehký zelený salát s pikantním chilli dresinkem je moje první volba pro přílohu.

Poznámka na závěr: ony to vlastně žádné makarony, tj. dlouhé duté těstoviny s kulatým řezem, nejsou, žejo. Nenechte se zmást! V anglicky mluvících zemích se tenhle výraz běžně používá pro krátké těstoviny všech možných tvarů.

Máte rádi mac? A možná i cheese?

10 faktů o mně v kuchyni

Tak si myslím, že je na čase, abych vám prozradila něco o sobě. A kde jinde začít, než v kuchyni?

Tohle jsem já a moje vaření:

1.   Následující suroviny miluju a mám je vždycky doma: citróny, chilli papričky, česnek, parmezán, extra panenský olivový olej, javorový sirup.

2.      Moje nejoblíbenější jídlo: tady se o prvenství perou tři. Grilovaný losos… pořádný kus lososa… s bylinkovým máslem a špenátem se smetanou. Medium rare steak s domácíma hranolkama a omáčkou se zeleným pepřem. A pak pečená kachna se zelím a knedlíkem, jak ji dělá moje máma.

3.      Plánuju jídla na několik dní dopředu a dělám si nákupní seznamy. To mi ale nezabrání, abych pokaždé nepřihodila do košíku něco, co na seznamu vůbec není.

4.      Jsem perfekcionista a pokaždé mě naštve, když moje jídlo nevypadá nebo nechutná, jak má. Zajímavé je, že když vaří někdo jiný, tak mi to tolik nevadí.

5.      Jediná jedlá věc, kterou opravdu nemám ráda a nikdy nekupuju, je celer. Řapíkatý ještě skousnu, ale bulvový celer prostě ne. Odmalička. Rodiče by mohli vyprávět.

6.      Mám obrovskou slabost pro kuchařské knihy a časopisy. Sbírám je a čtu jako detektivky. Samozřejmě se jimi nechávám i inspirovat.

7.      Nesnáším vychladlé jídlo. Hlavně těstoviny. Pokud není zrovna 30°C, což upřímně řečeno tady v UK není nikdy, talíře před servírováním vždycky nahřívám.

8.      Hrozně ráda sleduju pořady o vaření. Vlastně jsou skoro tím jediným, na co v televizi koukám.

9.      Vařím všechno, co mě zaujme. Po téměř dvaceti letech strávených v blízkém kontaktu s Itálií nemůžu nemilovat jejich kuchyni, ale hrozně mě baví i čínská, indická, mexická, španělská, francouzská, středovýchodní… je toho hodně. Českou mám samozřejmě v krvi. No a poslední dobou si mě hodně získala i ta místní, anglická. K mému vlastnímu údivu.

10.  Jsem věčný hledač. Hledáním těch nejzajímavějších receptů trávím hodiny a hodiny, o jejich zkoušení ani nemluvě.

To jenom, abyste věděli, s kým máte co do činění, a případně stihli zavčas utéct :-)

Kouzlení z ničeho, aneb anglický chleba ve vajíčku

vajíčkový chleba po anglicku

Taková blbost, ale nemůžu si pomoct a musím to sem dát. Všichni známe českou variantu, chleba obalený ve vajíčku a osmažený. A nebo potom francouzské toasty, což je něco podobného nasladko, s bílým chlebem.

Angličani tohle mají taky a říkají tomu eggy bread. Možná hlavně dětské jídlo, ale ideální taky, když ve spíži není skoro nic a ani v peněžence. Jasně, do vaječné směsi můžete přidat kdeco, šunku, sýr, bylinky... ale kouzlo tohohle jídla je podle mě hlavně v tom, že ho vykouzlíte skoro z ničeho. Dáte si se mnou?

CHLEBA VE VAJÍČKU PO ANGLICKU

(toastový) bílý chleba, ne úplně čerstvý

vejce

mléko

sůl a pepř

olej

máslo

vločková sůl (není nutné)

kečup nebo čatní nebo co máte rádi, k podávání

Budeme potřebovat větší mělký pekáč nebo tác. Rozbijeme do něj vejce (asi tři na čtyři větší krajíce chleba) a prošleháme s troškou mléka, solí a pepřem. Vyskládáme chleba, necháme nasáknout a po pár minutách obrátíme, aby byly krajíce úplně pokryté vaječnou směsí. Ve velké pánvi zahřejeme trochu oleje spolu s máslem a smažíme krajíce na středním plameni, až jsou krásně zlatohnědé po obou stranách. Přendáme na talíř, posypeme vločkovou solí, která krásně křupe i chutná, a dáme si k tomu, co máme rádi. Třeba i zeleninu, nakládané okurky... jak je libo. No a čaj s mlékem, že ano. To musí být, vaříme přece Anglii :-)

Horká voňavá ovocno-máslová dobrota. Znáte crumble?

kořeněný crumble s blumami

Crumble. Nebo krambl, jak jsem viděla v přeložených kuchařkách, ale mně se to slovo prostě nelíbí napsané :-) takže s dovolením zůstanu u originálu. Určitě jste už o něm slyšeli a možná ho i děláte. Crumble je jedním z nejznámějších britských dezertů vůbec. Získal si svou oblibu v době druhé světové války, kdy bylo složité sehnat suroviny na nějaké komplikovanější pečení. Jedná se v podstatě o ovoce posypané drobenkou a pečené v troubě. Tradičně se používají třeba jablka, rebarbora nebo právě blumy. Ve Spojených státech se taky dělá, a to pod názvem (fruit) cobbler. Upřímně – ještě jsem se nepotkala s crumblem, který by NEBYL dobrý. Navíc je skoro bez práce, nádherně voní a máte skvělý dezert po lehčím obědě nebo klidně sladkou večeři. Jdeme na to?

KOŘENĚNÝ CRUMBLE S BLUMAMI (4 porce jako dezert, 2 jako hlavní jídlo)

400 g fialových blum, rozpůlených a vypeckovaných

25 g třtinového cukru

strouhaná kůra z půlky pomeranče

půl lžičky skoříce

máslo na vymazání formy

creme fraiche nebo kysaná smetana k podávání

na drobenku:

125 g hladké mouky

75 g másla

40 g cukru krupice

40 g třtinového cukru

25 g mletých mandlí

Předehřejeme si troubu na 200°C. V misce promícháme cukr, skořici a pomerančovou kůru a blumy ve směsi pořádně obalíme. Vyskládáme je do zapékací misky vymazané máslem a pokapeme lžící vody. Suroviny na drobenku zpracujeme buď v robotu nebo rukama a navrstvíme na blumy. Pečeme cca 30 minut do zlatohněda. Pak necháme 15 minut stát a podáváme s nočkem creme fraiche nebo zakysané smetany.

Cítíte už tu krásnou podzimní vůni?

Svěží i hřejivá, dokonalá hrášková polévka

krémová hrášková polévka

No a polévky! Jsou trošku jiné, než ty naše. Britové mají rádi hlavně krémové polévky. Netřeba už zmiňovat, že v obchodech seženete nekonečné množství hotových, pouze na ohřátí v mikrovlnce. Kupodivu se dají najít i některé s přírodním složením... Na začátku, když v kuchyni ještě nebylo nic a vařit se moc nedalo, jsme párkrát nějakou koupili, takže je rozhodně nezatracuju. Ale! Dnes tu mám pro vás jednu, která nezabere skoro žádný čas, a přitom je čerstvá, úplně skvělá a vaše!

KRÉMOVÁ HRÁŠKOVÁ POLÉVKA (2 porce)

400 g mraženého hrášku

450 ml kuřecího nebo zeleninového vývaru

sůl

extra panenský olivový olej

pepř

čerstvé bazalkové lístky

hoblinky parmezánu

(poslední 3 suroviny nejsou nutné)

opečený toast nebo pita chléb k podávání

Jednodušší už to být nemůže! Zahřejeme vývar, přisypeme hrášek a vaříme doměkka – cca 10 min a je hotovo. Pokud máme rádi bazalku, v této chvíli přidáme hrst lístků. Rozmixujeme ponorným mixérem dohladka, osolíme, přidáme trochu olivového oleje, promícháme a ochutnáme. Máme základní verzi! Pokud chceme úžasnou, ozdobíme polévku v miskách parmezánem, dalším olivovým olejem a čerstvě mletým pepřem. Trochu křupavého pečiva, a lehký oběd nebo večeře je tady!

Nesnesitelná dokonalost bramborové kaše

Z nějakého důvodu jsem dlouho žila v dojmu, že my Češi jsme národ posedlý bramborovou kaší. Proti Britům se ale můžeme jít schovat! Totiž – oni svoje brambory milují ve všech podobách. Chips neboli hranolky asi vítězí, ale křupavé pečené brambory, bramborová kaše nebo brambůrky (crisps) jim šlapou na paty.

Předpokládám, že bramborovou kaši všichni znáte a děláte. Uvařit brambory, rozšťouchat se solí, kouskem másla a mlékem. Někdo ještě mixuje, někdo ne. Nuž, po mnoho let jsem to tak dělala taky. Ale věci se mění! Rozhodla jsem se, že najdu recept na tu nejlepší bramborovou kaši. A povedlo se. Tady je! Budete potřebovat pouze tři věci... a možná malou investici do kuchyňského vybavení.

DOKONALÁ BRAMBOROVÁ KAŠE (4 porce)

8 středně velkých brambor

4 nebo více polévkových lžic másla

sůl

mléko (nemusí být)

Oloupeme brambory a nakrájíme na menší kousky. A teď první změna: nebudeme je vařit, ale dusit. Tak docílíme toho, že se bramborová chuť nevyvaří do vody, ale zůstane tam, kde má – tedy v bramborách. Dusíme buď na klasickém pařáčku v hrnci s trochou vody, nebo v elektrickém parním hrnci – funguje obojí. Potřebujeme je mít opravdu měkké, což potrvá asi 20, možná 25 minut. Necháme malinko vychladnout, aby se na ně dalo sáhnout, a přichází změna číslo dvě: žádné mačkání, ale lis na brambory. Pokud tento vynález nevlastníte, vřele doporučuju koupit. Jedině tak máte totiž zaručenou bramborovou kaši bez cucků! Lisované brambory dáme do hrnce, přidáme máslo (hodně másla!) a sůl a lehce vařečkou mícháme na velmi mírném plameni, až se všechno spojí do hladké hmoty. Mícháme opravdu jemně – pokud to přeženete, uvolní se víc škrobu a kaše bude lepivá.

Co se týká mléka (vždycky předem ohřátého), záleží, k čemu kaši připravujete. Pokud se jedná o něco lehkého, jako kuřecí prsa nebo ryba, máslovo-bramborová kaše je perfektní. Pokud máte tučnější maso, omáčku a podobně, můžete ji odlehčit trochou mléka, které přidáte spolu s máslem a solí.

Zkuste a uvidíte!

dušení na pařáčku

brambory prošlé lisem

perfektní bramborová kaše

Co může být angličtějšího než... okurkový sendvič se sýrem!

okurkový sendvič se sýrem

Tak tohle je snad to nejtypičtější anglické jídlo, které si dokážeme představit. Všichni asi máme v hlavě ten obrázek skupinky elegantně oblečených dam, popíjejících odpolední čaj a přikusujících právě okurkové sendviče.

Na začátek něco málo z historie. Původ tohoto pokrmu se klade do viktoriánské éry a původně šlo skutečně o zákusek k čaji. Sendviče byly tvořeny extra tenkými plátky chleba, většinou bílého, pomazanými máslem a proloženými plátky okurek. Kůrky se zásadně okrajovaly a sendviče se pak krájely na elegantní trojúhelníčky.

Jako drobnost k čaji super! My ale chceme něco vydatnějšího. Možná víte, že většina lidí v Anglii považuje za hlavní jídlo dne večeři. K obědu se tedy obvykle jedí právě sendviče s různými náplněmi, případně miska polévky nebo salát. Musím říct, že jsem se trochu bála, jak si na tenhle "obrácený" režim zvyknu, ale nakonec to šlo úplně hladce. Večeříme v sedm, takže do chvíle, kdy je čas na spaní, uplyne hezkých pár hodin.

Teď už ale zpět k sendvičům. K obědu by nás chleba a okurka nejspíš nezasytily, tudiž se začal hojně přidávat sýr. V anglické verzi typicky čedar, v Americe mají zase v oblibě krémový čerstvý sýr typu žervé. Zkusila jsem obojí, s všelijakým kořením i bez, a tato dvousýrová verze se stala mým favoritem.

OKURKOVÝ SENDVIČ S DVOJÍM SÝREM

toastový chléb

změklé máslo

čerstvý sýr typu žervé

nahrubo strouhaný čedar, čím vyzrálejší, tím lepší (používám Extra mature)

sůl, pepř

salátová okurka

Začneme okurkou. V klasické verzi se loupe, já, pokud není stará nebo nějak poškozená, ji mám radši se slupkou. Přinejmenším dodá světlým sendvičům trochu barvy... Omyjeme ji, nakrájíme na velmi tenké plátky, posolíme a dáme do síta okapat, ideálně aspoň na půl hodiny. Z plátků toastového chleba okrájíme kůrky (na fotce je speciální tenký sendvičový chléb bez kůrek, ale nejsem si jistá, jestli se v ČR vyskytuje – spíš ne) a co nejtenčeji je namažeme máslem. To zabrání vlhnutí sendvičů. Dále polovinu krajíců namažeme i čerstvým sýrem – to už trochu více, opepříme a poklademe plátky okurek, které předem ještě osušíme papírovou utěrkou. Nahoru nasypeme trochu čedaru, přiklopíme zbylými plátky chleba máslem dolů, trochu přitiskneme a máme hotovo! Můžeme ještě překrojit na trojúhelníky, a že čaj s mlékem je k nim téměř povinnost, netřeba ani dodávat.

Smažená rýže nejvyššího levelu. Už nebudete chtít jinou!

fried rice - smažená rýže

Kromě neskutečné nabídky hotových jídel ze supermarketu, která stačí jenom ohřát v mikrovlnce, je tu velice rozšířené i take-away, neboli jídlo s sebou. Především čínských a indických bister a restaurací tohoto typu najdete deset na každém rohu, a to i v malých městech. Přijedete, vyberete si z menu, chvíli posedíte na židličce u vchodu (nebo se zastavíte později) a je uvařeno. Restaurace mají samozřejmě velmi různou úroveň – od míst, kam by soudný člověk radši nevstupoval, po vynikající chuťové zážitky.

Není to ale nejlevnější varianta, takže se někteří snaží napodobovat orientální chutě doma. Já jsem si hodně oblíbila smaženou rýži – je to rychlovka, velmi variabilní, a ještě využijete rýži zbylou od nedělního oběda. Variant je spousta, tady máte mou nejoblíbenější.

Ještě než začneme, jedna poznámka. Na tohle jídlo je opravdu nutné použít zbylou rýži – což znamená kompletně vystydlou, uvařenou ideálně den předem (nebo aspoň pár hodin) a ponechanou v lednici. Pokud byste použili čerstvě uvařenou, teplou rýži, výsledkem by byla nevzhledná lepivá hrouda. To nechceme, že ano.

V tomhle receptu používám kuřecí maso A krevety. Mlsná huba, no. Klidně použíjte jen jedno z toho, nebo třeba i vepřové nebo šunku, ale mně osobně v tomhle jídle víc sedí bilé maso.

SMAŽENÁ RÝŽE S KUŘETEM A KREVETAMI (2 porce)

uvařená a vystydlá rýže (nejlíp funguje basmati)

1 velké nebo 2 malá kuřecí prsa

100 – 150 g loupaných vařených krevet (předem rozmrzlých, pokud máte mražené)

olej

sůl a pepř

1 střední cibule nakrájená nahrubo

4 (nebo víc, pokud máte rádi) stroužky česneku, jednou nebo dvakrát překrojené

100 g mraženého hrášku

2 vejce

½ lžičky kurkumy

tmavá sojová omáčka (ideálně přírodní, třeba Kikkoman)

sezamový olej

Nejdřív si nachystáme kuře. Osolíme a na trošce oleje pečeme na pánvi asi 10 minut, až  je po obou stranách zlatohnědé a úplně propečené. Dáme stranou. Následují vejce: rozšleháme je v misce, osolíme a na lžičce oleje usmažíme omeletu. Až trochu vychladne, rozkrájíme ji na kousky o velikosti sousta. Přidáme do pánve trochu oleje, dále cibuli a česnek, a pomalu smažíme dozlatova. Pak vsypeme hrášek a pár minut mícháme. Následuje kurkuma, kuře nakrájené na kousky a krevety. Promícháme a přidáme rýži, pepř a sojovou omáčku. Začneme se třemi lžícemi, přidat můžeme vždycky. Pořádně promícháme a necháme všechno pořádně prohřát. Úplně nakonec opatrně vmícháme omeletu a asi lžičku sezamového oleje (je dost výrazný). Ochutnáme – možná to bude chtít víc sojovky. Podáváme na nahřátých talířích spolu s další sojovou omáčkou, kterou si každý eventuálně přidá podle chuti.

Hotovo! Mnohem chutnější a zdravější verze smažené rýže z čínského fastfoodu.

První psaní o tom, jak pozvednout kus bagety na velkou dobrotu

garlic bread - česnekové toasty se sýrem

Tak pořád dumám, čím začít. Asi od začátku, neboli od jedné z nejjednodušších věcí, která ale, pokud se jí věnuje trocha zasloužené péče, dokáže divy.

Toto je garlic bread. Tady v UK velmi populární věc, která se pojídá ke kdečemu, především pak k těstovinám. Trošku to nedává smysl, škroby v těstovinách, škroby v chlebu, no ale oni vlastně i ti Italové ke své pastě jedí chleba… Mám pocit, že nejlíp funguje s lehčími těstovinami typu arrabbiata než s něčím těžším smetanovým.

Garlic bread se tady, jako vlastně skoro všechno, prodává už hotový. Nemusím vám vysvětlovat, jaký rozdíl je mezi ním a tím, co si uděláte sami doma. A navíc… ten sýr! Klasická verze je totiž opravdu jen chleba potřený česnekovým máslem, který se zapeče v troubě. Ale tohle je tak dobré, že prostě nedokážete přestat jíst. No schválně…

ČESNEKOVÉ TOASTY SE SÝREM

1 střední bageta, ideálně den stará

110 g změklého másla

1 drcený stroužek česneku

½  lžičky soli (nejlépe vločkové nebo hrubší mořské, bude krásně křupat)

½ lžičky sušeného oregana

špetka chilli (podle chuti)

pár kapek citronové šťávy

2 lžíce najemno nastrouhaného parmezánu (Grana Padano funguje taky)

jemně sekaná hladkolistá petrželka

V misce smícháme všechny suroviny kromě bagety (překvapivé, což?) a petrželky. Předehřejeme troubu na 180°C. Nakrájíme bagetu na silnější plátky – cca 2 cm – a potřeme máslovo-česnekovou směsí. Rozložíme na plech s pečícím papírem a do trouby s nimi. Budou potřebovat asi 6 – 8 minut, než krásně zezlátnou. Vyndáme tu krásu, posypeme petrželkou a hurá na ně!

Něco navíc: pokud vám nějaké máslo zbyde, vmíchejte do něj petrželku a zmrazte na příště. Kousek bylinkového másla třeba na grilovaném kuřecím mase chutná božsky!