Chilli halloumi podle Nigelly a krásné svátky vám všem!

chilli halloumi

Tak zítra už to vypukne. Vánoce, myslím. U vás zítra, tady na ostrovech až v neděli. Moje druhé Vánoce v Anglii. Jasně, že mi chybí bývalý domov. Rodiče, kamarádi, brněnské vánoční trhy, sníh a vůbec. Ale teď jsem doma tady a krůta s křupavými brambory pečenými v husím sádle je skvělá, stejně jako trifle a mince pies a spousta dalších britských vánočních dobrot.

Co chci ale dneska říct. Během Vánoc většina z nás jí... no, ne úplně podle zásad zdravé výživy. A taky ta spousta příprav a vaření a pečení a všeho. Zkrátka, někdy se hodí nějaká pikantní rychlovka. Což?

Tenhle recept, byť pochází právě z Anglie, jsem objevila a vařila už před lety v ČR. Inspirací byla jedna ze starších kuchařek Nigelly Lawson – kdybyste mě zabili, nevím která. Zkuste to! Je to rychlé, je to pálivé, sladké a kyselé, vrže to a je to veliká dobrota.

CHILLI HALLOUMI

2 balení sýra halloumi

šťáva z 1 limetky

cca 2 lžičky medu

2 menší červené chilli papričky, semínka odstraněná a dužina drobně nakrájená

olivový olej

V malém kastrůlku si smícháme limetkovou šťávu, med a chilli, přivedeme k varu a necháme mírně probublat asi 3 minuty, až směs lehce zhoustne. Ochutnáme, případně přidáme med nebo limetku. Mezitím si každý sýr nakrájíme na pět silnějších plátků a opečeme z obou stran do zlatohněda na horké nepřilnavé pánvi. Jen tak nasucho, olej netřeba! Naskládáme na talíř, polijeme chilli omáčkou a pokapeme olivovým olejem. Čerstvá bagetka, možná něco zeleného listí k tomu a rychlá mezisvátečení večeře je na světě!

Krásné svátky, ať už je prožíváte kdekoli. Důležité je jen, aby vám bylo skvěle.

Tiramisu. Víc k tomu není co dodat.

tiramisu

Nedávno jsem tu zmiňovala tu Itálii (třeba tady). Když o tom tak přemýšlím, tak snad neznám nikoho, kdo by italskou kuchyni neměl rád. Ale o to víc vzniká různých paskvilů, žejo. Což je hrozná škoda, protože věřte tomu, že Italové svoje jídlo milují a co vaří sami pro sebe a svou rodinu, to je obvykle ta nejlepší verze a žádných dalších experimentů už netřeba.

V ČR se dělá tiramisu z pomazánkového másla. To je asi unikát, protože pomazánkové máslo nikdy jinde nemají. Což ale neznamená, že by se jinde nesnažili tu úžasnou klasiku porůznu ‚vylepšit‘. No nic. Budeme dělat, že jsme to neviděli, seženeme si pěkná čerstvá vejce a zkusíme to sami.

TIRAMISU (4 porce)

uvařená a vychladlá silná káva (použijte mašinku na espresso, moka konvičku nebo třeba french press, jen prosím žádnou rozpustnou věc)

3 co nejčerstvější vejce dobré kvality

60 g krupicového cukru

1 lžíce rumu nebo marsaly

250 g mascarpone

cca 150 g dlouhých piškotů (savoiardi)

kakao na posypání

Vyndáme si vejce a mascarpone z lednice aspoň půl hodiny předem. Kávu nalijeme do hlubšího talířku. Oddělíme si žloutky od bílků a polovinu bílků pak vylijeme, případně využijeme na něco jiného. Žloutky si ušleháme s cukrem do světlé husté pěny. Přidáme rum. Po částech vešleháme i mascarpone – ne najednou, mohly by se tvořit hrudky. Bílky si zvlášť ušleháme na pevný sníh a velmi opatrně po částech vmícháme do žloutkové směsi, až se všechno krásně spojí. Teď máme dvě možnosti: buď použijeme hranatou formu, nebo 6 širokých nižších sklenic. V každém případě vrstvíme krém a piškoty, které krátce namáčíme v kávě. Poslední vrstva bude krém. Můžeme na něm vidličkou vytvořit ozdobný vzor. Nakonec přes sítko hustě posypeme kakaem. Přikryjeme a necháme proležet v lednici aspoň dvě hodiny nebo klidně do druhého dne. Krájíme na porce, případně podáváme rovnou ve sklenicích / miskách.

Tohle, prosím pěkně, JE tiramisu. Dobrou chuť!

Něco na zahřátí? Co takhle pořádnou hrachovku?

hrachová polévka s uzeným

Taky v chladných měsících tak toužíte po horkých, voňavých, hustých polévkách? Já ano. Tahle je typicky anglická, recept jsem převzala od známé televizní dvojice Hairy Bikers. Podobá se české hrachovce, přesto je malinko jiná. A úplně dokonalá! Doporučuju jí uvařit víc, protože rozležením ještě získá na chuti.

POLÉVKA ZE ŽLUTÉHO HRACHU S UZENÝM (6 porcí)

2 lžíce sádla nebo oleje

2 cibule na kostičky

1 uzené koleno

500 g sušeného žlutého hrachu

2 bobkové listy

sůl, pepř

sekaná petrželka

Ve velkém hrnci si na sádle osmahneme cibuli do sklovata. Přidáme koleno, hrách, bobkové listy, hodně pepře a trochu soli (ne moc, uzené je už slané a přidat můžeme vždycky). Zalijeme cca 2 l vody, přivedeme k varu a necháme bublat asi 2 hodiny. Vyndáme koleno, obereme maso a vrátíme do polévky. Případně dochutíme solí a pepřem a podáváme posypané petrželkou.

Skoro bez práce, jenom si musíte vzpomenout dát ji vařit včas. A že stojí zato, o tom vůbec nepochybujte!

Carbonara aneb Prosimvás, šunku a smetanu ne!

spaghetti carbonara

Miluju italskou kuchyni. Už léta letoucí – začala jsem s italštinou, když mi bylo šestnáct, a od té doby strávila v Itálii spoustu času. Mám pro ni zkrátka slabost, a o to hůř snáším, když někdo przní její úžasnou kuchyni.

Tak třeba spaghetti carbonara. Určitě jste o nich slyšeli a věřím, že většina z vás i ochutnali, případně sami připravují. Ono je totiž rozhodně o co stát! Patří mei ty úplně nejklasičtější těstovinové pokrmy z oblasti Lazio, což je okolí Říma. Původ názvu není zcela jasný, ale mně se docela líbí verze, že pochází od slova carbone neboli uhlí proto, že díky množství pepře jídlo vypadá jako posypané uhelným prachem. Pokud máte tušení, co do správné carbonary patří, jistě pochopíte moje zděšsení, když jsem zjistila, že Angličané si pod tímto pojmem představují špagety ve smetanové omáčce se šunkou. Aaaarrrghh!!! Do carbonary nepatří ani jedno, ani druhé. Je to vynikající, jednoduché a rychlé jídlo, které stojí a padá na kvalitních surovinách a pár věcech, na které si je třeba dát pozor během přípravy. Seznamte se, prosím...

SPAGHETTI CARBONARA (2 porce)

220 g špaget (doporučuji např. značku De Checco)

2 čerstvá kvalitní vejce + 1 žloutek navíc

125 g pancetty na kostičky

olivový olej

cca 80 g jemně strouhaného parmezánu nebo pecorina, já dávám ideálně směs obojího

sůl

pepř

Aspoň půl hodiny před přípravou si z lednice vyndáme vejce a sýr – je nezbytné, aby byly pokojové teploty. Poté metličkou prošleháme vejce, žloutek, sýr, čerstvě mletý pepř a trochu soli – nepřehnat, sýr je slaný, hlavně pokud použijete pecorino! Ve velké pánvi si na trošce oleje opečeme pancettu do červena a mezitím taky uvaříme těstoviny dle návodu – obyčejně potřebují cca 10 minut v řádně osolené vodě. Scedíme a přidáme do pánve s pancettou, pořádně promícháme a stáhneme z ohně. Tohle je důležité: pánev nesmí být příliš horká, jinak místo carbonary budeme mít míchaná vejce. Vlijeme vaječnou směs a pořádně promícháme tak, aby všechny špagety byly obalené ve směsi. Pokud jste vystihli správnou teplotu, vejce se uvaří teplem ze špaget a slaniny a vytvoří krásně krémovou, lesklou omáčku. Kdyby se vám zdálo, že omáčka nehoustne ani po delším míchání, můžete pánev vrátit na oheň, ale jen ten nejmírnější, co lze! A míchat a míchat, dokud špagety nejsou lesklé a krémové přibližně jako na obrázku.

Rozdělte na nahřáté talíře, pomelte na ně spoustu pepře, k tomu třeba skleničku bílého...

Děláme je minimálně jednou měsíčně, spíš i častěji. Až se vám poprvé povedou, jistě pochopíte proč.